Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly nejen skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, ale i světoznámá soška Věstonické venuše.

​

Právě v této oblasti se objevili první zemědělci a ve středověku patřil Mikulov k nejvýznamnějším moravským městům, které dodnes zůstává střediskem moravského vinařství. Navzdory intenzivnímu lidskému vlivu však uprostřed obdělávané krajiny zůstaly na svazích Pavlovských vrchů i v členité pahorkatině Milovického lesa zachovány cenné partie přírodní krajiny, které skýtají útočiště četným vzácným rostlinám a živočichům. Pálava tak se svým okolím představuje dobrý příklad vyváženého vztahu mezi člověkem a přírodou, jehož výsledkem je malebná kulturní krajina.

​

Území CHKO Pálava je od roku 1986 biosférickou rezervací. V roce 2003 byly završeny snahy o rozšíření území biosférické rezervace o sousední Lednicko-valtický areál, lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku, a vznikla tak podstatně větší Biosférická rezervace Dolní Morava.

​

Proslulá hřebenová červená stezka spojuje zříceninu hradu Děvičky (Dívčí hrady), Národní přírodní rezervaci Děvín se stejnojmenným vrchem, obec Klentnice se zříceninou Sirotčí hrádek, Stolovou horu, jeskyni na Turoldu a zříceninu Kozího hrádku. Celou trasu lemují nádherné výhledy.